9

Od Moskvy k Soči

NEW YORK – Od letní olympiády v Moskvě roku 1980, konané za dob studené války, jsou zimní hry v Soči první, jež hostí Rusko. Během uplynulých let se samozřejmě mnohé politicky změnilo. Dnešní hry jsou ale příhodným okamžikem ohlédnout se za nedávnými hospodářskými dějinami Ruska – a nahlédnout také do budoucna.

Mnozí pamětníci krachu Sovětského svazu v roce 1991 a následné bouřlivé doby jsou přesvědčeni, že ruská ekonomika dnes musí být zbídačená a nestabilní – a daleko za prosperující Čínou. Omyl. Podle Mezinárodního měnového fondu činil ruský příjem na hlavu v roce 2013, měřeno paritou kupní síly, zhruba 18 600 amerických dolarů, téměř dvojnásobek oproti čínskému příjmu na hlavu ve výši kolem 10 000 dolarů. Podle údajů Světové banky se tamní míra krajní chudoby blíží nule, kdežto v Číně roku 2009 (posledním roce, pro nějž jsou data k dispozici) dosahovala 11,8 %.

Ano, ruské hospodářství v poslední době vzpružily nejen zdravé makroekonomické politiky, ale také vysoké světové ceny ropy a plynu. Ostatně zhroucení světových cen ropy po roce 1985 přispělo k závažné hospodářské krizi v Sovětském svazu a Rusku koncem 80. let a začátkem 90. let. To je důležitá okolnost, jelikož hospodářské reformy zavedené bývalým sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem a bývalým ruským prezidentem Borisem Jelcinem proto narážely na ostré protivětry.

Dva roky (1992-1993) jsem působil jako makroekonomický poradce ministerského předsedy Jegora Gajdara a ministra financí Borise Fjodorova a snažil jsem se Rusku pomoci skoncovat s vysokou inflací a krajním nedostatkem některého zboží, jimiž se vyznačovaly poslední roky sovětské éry, a zahájit přechod Ruska k tržnímu hospodářství. Doporučil jsem strategii makroekonomické stabilizace, která výtečně uspěla v nedalekém Polsku; ta vyžadovala včasnou finanční pomoc Spojených států, Evropy a MMF, jakou dříve obdrželo právě Polsko.