27

Ukrajina a krize mezinárodního práva

NEW YORK – Postup Ruska na Ukrajině představuje vážné a nebezpečné porušení mezinárodního práva. Ukrajina v roce 1994 souhlasila, že se vzdá jaderných zbraní, jež zdědila po Sovětském svazu, výměnou za slavnostní závazek Spojených států, Velké Británie a Ruska, že budou chránit ukrajinskou územní celistvost a svrchovanost. Rusko teď slib porušilo, čímž nejenže poškodilo Ukrajinu, ale také podkopalo mezinárodní právní rámec bránící šíření jaderných zbraní.

Nezmění-li Rusko kurz, což se v dohledné době nezdá pravděpodobné, globální důsledky budou dozajista vážné. USA a Evropská unie zavedou sankce, oslabí ruské hospodářství a světovou ekonomiku – a rozdmýchají další pnutí a nacionalismus. Chyby na jedné či druhé straně by mohly vyústit v násilnou katastrofu. Stačí si připomenout kolotoč nabubřelosti a špatného odhadu, který na rok přesně před stoletím vedl k propuknutí první světové války.

Ukrajinská krize je děsivá sama o sobě, avšak nesmíme přehlížet obecnější lhostejnost k mezinárodnímu právu během posledních let. Aniž bychom snižovali závažnost současných kroků Ruska, měli bychom si uvědomit, že k nim dochází v kontextu opakovaného porušování mezinárodního práva ze strany USA, EU a NATO. Každé takové porušení podrývá křehkou stavbu mezinárodního práva a vyvolává riziko, že uvrhne svět do války všech proti všem, ignorující právo.

USA a jejich spojenci zahájili v nedávných letech sérii vojenských intervencí v rozporu s Chartou OSN a bez podpory Rady bezpečnosti OSN. Bombardování Srbska, uskutečněné NATO pod vedením USA v roce 1999, nebylo v souladu s mezinárodním právem a realizovalo se vzdor důrazným námitkám Ruska, spojence Srbska. Následné vyhlášení kosovské nezávislosti na Srbsku, uznané USA a většinou členů EU, je precedent, na nějž se Rusko s ohledem na svůj postup na Krymu rádo odvolává. Ironie situace je zjevná.