2

Nová záhada růstu

PAŘÍŽ – Pro většinu vlád je klíčovou otázkou, jaké tempo hospodářského růstu lze v nadcházejících letech rozumně očekávat. A přinejmenším pro rozvinuté ekonomiky se tato otázka stala obzvláště matoucí.

Je-li dobrým ukazatelem budoucnosti minulost, pak jsou vyhlídky chmurné. Od roku 2008 hospodářský růst setrvale nesplňuje očekávání. Ze všech států nejvíce postižených finanční krizí dokázalo pouze několik málo – Spojené státy, Německo a Švédsko – opět najít cestu k trvalému růstu. Ani v těchto zemích však HDP v roce 2013 zdaleka nedosáhl úrovně prognózované před krizí.

Mezi ekonomy a politiky panuje konsensus, že finanční krize a krize eura poškodily poptávku i nabídku, ale že již započal proces postupného uzdravování.

Na poptávkové straně podle tohoto názoru stále zatěžuje domácí poptávku přetrvávající kocovina ze soukromé zadluženosti před krizí a z veřejné zadluženosti vyvolané krizí. Tento jev bude pravděpodobně ještě několik let přetrvávat, ačkoliv zátěž se bude setrvale snižovat. Spotřebitelé postupně začnou znovu utrácet a investovat (jak se to děje v USA) a fiskální politika začne být opět neutrální (jak už je tomu v Německu).