PAŘÍŽ – Výsledky voleb do Evropského parlamentu, které se konaly minulý víkend, jsou stejně matoucí jako šokující. Neexistuje žádná jediná teorie, která by vysvětlila různorodé národní výsledky.
V Německu, kde je politika Evropské unie od roku 2008 vysoce kontroverzní, byla předvolební kampaň pozoruhodně bezbarvá. Naproti tomu ve Francii, kde finanční pomoc ani iniciativy Evropské centrální banky zaměřené na boj proti krizi nevyvolávaly neshody, výrazně figurovala protiunijní témata.
Žádné ekonomické ukazatele, jako je růst HDP, ani sociální ukazatele, jako je nezaměstnanost, nemohou vysvětlit, proč Itálie masově volila středolevou Demokratickou stranu premiéra Mattea Renziho, zatímco Francouzi dali hlas krajně pravicové Národní frontě Marine Le Penové.
PAŘÍŽ – Výsledky voleb do Evropského parlamentu, které se konaly minulý víkend, jsou stejně matoucí jako šokující. Neexistuje žádná jediná teorie, která by vysvětlila různorodé národní výsledky.
V Německu, kde je politika Evropské unie od roku 2008 vysoce kontroverzní, byla předvolební kampaň pozoruhodně bezbarvá. Naproti tomu ve Francii, kde finanční pomoc ani iniciativy Evropské centrální banky zaměřené na boj proti krizi nevyvolávaly neshody, výrazně figurovala protiunijní témata.
Žádné ekonomické ukazatele, jako je růst HDP, ani sociální ukazatele, jako je nezaměstnanost, nemohou vysvětlit, proč Itálie masově volila středolevou Demokratickou stranu premiéra Mattea Renziho, zatímco Francouzi dali hlas krajně pravicové Národní frontě Marine Le Penové.