1

Vyburcuje Vladimir Putin eurozónu?

PAŘÍŽ – Jacek Rostowski, do loňského listopadu polský ministr financí, nedávno naznačil, že ruský prezident Vladimir Putin by se nebyl odvážil anektovat Krym, kdyby nepozoroval, jak se Evropa trápí s řešením krize eura. Má Rostowski pravdu?

Na první pohled se tato spojitost jeví jako přitažená za vlasy. Putinova demonstrace moci zahrnovala vojenskou sílu a nevyslovenou hrozbu embarga na plyn, nikoliv sílu měnovou (kterou Putin nedisponuje). Po celou dobu krymského konfliktu je jeho těžištěm vztah mezi Ukrajinou a Evropskou unií, nikoliv mezi Ukrajinou a eurozónou. Nedávnou monetární minulost Ukrajiny navíc definuje navázání kurzu její měny na americký dolar, nikoliv na euro. Jak by tedy euro mohlo souviset s ruskou anexí Krymu?

Podle Rostowského dávaly evropské země během celé krize eura najevo, že mají velmi málo chuti k solidaritě, a to i k solidaritě s partnery v měnové unii. Jak velkou solidaritu by byly ochotny projevit vůči zemi stojící mimo Evropskou unii? Rusko si podle této hypotézy vyložilo váhavý postoj EU k vzniklému chaosu jako volnou ruku k činům. A ze stejného důvodu pak mohlo zajít ještě dál.

Sled událostí po finanční krizi z roku 2008 lze jednoznačně pokládat za krizi solidarity. Když byla zapotřebí společná reakce na evropský bankovní debakl, přišla odpověď, že každá země by se měla postarat o vlastní finanční instituce. Když Řecko ztratilo přístup na finanční trhy, trvalo několik měsíců, než se zformulovala reakce, která si dala velmi záležet na tom, aby se neopírala o fondy EU a aby omezila finanční závazek každé jednotlivé země. A když konečně vznikla „bezpečnostní zeď“, byly její rozměry striktně omezené a nepřipouštěla se žádná forma společné zodpovědnosti. Rovněž eurobondy byly rychle zamítnuty, protože by vytvořily závazky mutualizace dluhů s otevřeným koncem.