Francouzská léčba

PAŘÍŽ – Francie je po celém světě všeobecně pokládána za zemi, která se nedokázala sžít s globalizací ani modernizovat svůj hospodářský a sociální model. I její občané se k budoucnosti země stavějí pesimističtěji než v předchozích desetiletích. Otázka tedy zní: dokážou Francouzi vytyčit cestu vpřed, rozptýlit současné chmury a opět dosáhnout prosperity?

Výchozím bodem musí být jasná diagnóza. V porovnání se zeměmi, které se před 25 lety těšily podobné úrovni rozvoje, podává Francie horší ekonomický výkon. Tato propast není hluboká – o šest procentních bodů nižší HDP na obyvatele –, avšak jde o natolik znepokojivý trend, že volá po korekci. Nezaměstnanost navíc zůstává hanebně vysoká. A přestože některé sociální ukazatele související se zdravotnictvím, příjmovou nerovností a prevencí chudoby řadí Francii na vyšší příčky, cenou za tento výkon je setrvalý růst veřejných výdajů a dluhu.

Příčinou uvedeného stavu není nedostatek potenciálu francouzské ekonomiky. Ta má jistě své slabiny – relativně tenkou vrstvu středně velkých firem, hašteřivé pracovní vztahy či neefektivitu veřejného sektoru, abychom jmenovali alespoň několik základních nedostatků. Zároveň však Francie může stavět na pozoruhodných aktivech: její občané v produktivním věku jsou mnohem vzdělanější než před čtvrtstoletím, obyvatelstvo je mladší než ve většině sousedních států, v zemi sídlí více globálních firemních „šampionů“ než v Německu či Velké Británii a její infrastruktura je vynikající. Bilance aktiv a pasiv tedy k ponuré náladě neopravňuje.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/aQqg9ep/cs;