2

Svázaná evropská politika

PAŘÍŽ – Když se roku 2009 konaly volby do Evropského parlamentu, zdálo se, že občané Evropy čelí týmž nebezpečím. Vlády napříč kontinentem měly plné ruce práce se zvládáním důsledků globální krize, která vypukla předcházejícího roku. Pět let nato, v předvečer dalších voleb do Evropského parlamentu, je situace zcela odlišná.

V roce 2009 Evropa stála před široce sdílenou nutností zachraňovat otřesené banky, bojovat s recesí a potlačovat ostrý vzestup nezaměstnanosti. Panovala shoda i nad strategií politického přístupu: nouzová stimulace, následovaná fiskální konsolidací.

Pravda, mezi zeměmi existovaly rozdíly, ale většina pozorovatelů je oproti společným potížím pokládala za méně významné. Ostatně nezaměstnanost na jihu eurozóny byla jen nepatrně vyšší než na severu a poměry veřejného dluhu k HDP budily dojem sbíhavosti.

Samozřejmě, všichni měli podezření, že řecké veřejné finance jsou v horším stavu, než se udávalo, ale nikdo si nepředstavoval, že řecká oficiální data byla až natolik vzdálená realitě, jak se ukázalo. Bylo patrně méně odlišností uvnitř eurozóny než uvnitř mnoha jejích členských zemí.