11

Mohou Evropu zachránit investice?

PAŘÍŽ – Hospodářský růst v Evropě zůstává zklamáním. Prakticky ve všech členských zemích Evropské unie se v roce 2014 očekává vyšší výkon, avšak podle nejnovějších projekcí Mezinárodního měnového fondu průměrné tempo růstu v eurozóně jen stěží přesáhne 1%. A zatímco britská ekonomika vykazuje silnou dynamiku, její HDP teprve nyní překonal předkrizovou úroveň. Vyjádřeno v přepočtu na obyvatele je EU stále chudší, než byla před sedmi lety.

V tomto kontextu se vynořil nový politický cíl: investice. Italský premiér Matteo Renzi, jehož země v současné době vykonává rotující předsednictví EU, je prosazuje a čerstvý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker je označil za svou „první prioritu“. Jeho cílem pro příští tři roky je mobilizovat pro veřejné a soukromé investice dalších 100 miliard eur ročně.

Investice jsou zajisté politicky lákavým tématem. Dokážou sjednotit keynesiány i stoupence nabídkové strany; přívrženci veřejných výdajů i zastánci soukromého byznysu mohou stát v jednom šiku. A historicky nízké dlouhodobé úrokové sazby bezpochyby poskytují mimořádně vhodnou příležitost k financování nových projektů.

Z toho však automaticky nevyplývá, že by vlády měly lít peníze do veřejných infrastrukturálních projektů nebo podporovat soukromé investice přidáváním dalších pobídek k již tak příznivým tržním podmínkám. V době, kdy se soukromé příjmy snížily, veřejných zdrojů je pomálu a dluhová zátěž je vysoká, by se plány na stimulaci investic měly pečlivě přezkoumávat.