1

Jak vyřešit problém evropské důvěryhodnosti

PAŘÍŽ – Zatímco eurozóna debatuje, jak uniknout z pasti stagnace, ve které se ocitla, jedna otázka začíná být stále důležitější: mohou se vlády věrohodně zavázat, že v budoucnu omezí veřejné výdaje, a přitom se vyhnout okamžitým škrtům? Odpověď je naštěstí podmíněně kladná: existují způsoby, jak zajistit, aby po nynější fiskální úpravě přišla pozdější konsolidace.

Růst a inflace v eurozóně zůstávají příliš slabé. Nejnovější hodnocení zpracované Evropskou centrální bankou je chmurné a prezident ECB Mario Draghi nijak netají, že rizika se dál prohlubují. Nominální růst HDP – tedy reálný růst plus HDP – nepřekročí letos 1,5% a nakonec se může nebezpečně přiblížit k 1%.

Měnová politika sice růst podporuje, ale blíží se ke své hranici a iniciativa ECB stimulovat úvěry půjčkami komerčním bankám za supervýhodných podmínek se neukázala být tak efektivní, jak se doufalo. Desetileté vládní dluhopisy AAA v současné době nesou výnos kolem 1%, což naznačuje, že trhy neočekávají silné zotavení.

Je to typ situace, kdy by měla přijít na pomoc fiskální politika. Draghi to koncem srpna jasně uvedl ve svém projevu na každoročním setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole v americkém státě Wyoming a několik ekonomů naznačilo, že je čas, aby eurozóna zorganizovala dočasnou fiskální expanzi.