Japonská cesta k harmonickému úpadku

PAŘÍŽ – Zapomeňte, co jste slyšeli o pilných japonských manažerech: od počátku 90. let Japonci ve svých pracovních návycích dramaticky polevili. Ostatně ekonom Fumio Hajaši z Tokijské univerzity doložil, že hlavním důvodem 20 let stagnace Japonska je pokles objemu práce, již Japonci odvedou.

Cestu vpřed tu přitom razila sama vláda, když na úvod rozhodla, že se o sobotách uzavřou budovy veřejné správy. Jejího příkladu následovaly japonské banky. V letech 1988 až 1993 se zákonný pracovní týden zkrátil o 10 %, ze 44 na 40 hodin. To velmi silně přispělo k tomu, že dlouhotrvající poválečný hospodářský „zázrak“ Japonska padl na kolena.

V sektoru služeb je úpadek ještě horší než ve výrobě, protože služby jsou přísně regulované a zčásti nepřístupné pro zahraniční konkurenci. V maloobchodním sektoru, který zaměstnává obrovské množství nekvalifikovaných japonských pracujících, v takzvaných rodinných krámcích, je dnes japonská produktivita o 25 % nižší než v západní Evropě.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/HQUq189/cs;