0

Japonské politické otřesy

NEW YORK – Jen málokdy – možná od konce druhé světové války ne – měli Japonci v zahraničí tak příznivý obraz. Dokonce i jihokorejské noviny jsou plné chvály na sebedisciplínu obyčejných Japonců za strašlivých okolností. A když přijde pochvala od Korejců, kteří obvykle nepatří mezi největší fanoušky Japonska, je to už velká věc.

Pokud však jde o japonské představitele, je situace poněkud jiná. Zahraniční pozorovatelé, týmy pomocníků, reportéři i vládní mluvčí si velmi stěžují na absenci srozumitelnosti, nemluvě o spolehlivosti oficiálních japonských prohlášení o nejrůznějších katastrofách, které následovaly po mohutném zemětřesení, jež 11. března zasáhlo severovýchod země. Zdá se, že se i vážné problémy opomíjely, úmyslně zakrývaly nebo zlehčovaly.

Ještě horší je, že jen málokdo chápal, kdo za co zodpovídá. Někdy se opravdu zdálo, jako by ani samotná japonská vláda nedostávala informace od představitelů společnosti Tokyo Electric Power Company (TEPCO), která je vlastníkem jaderných elektráren, z nichž na pevninu, na moře i na oblohu uniká radiace. Premiér Naoto Kan se v jednom okamžiku musel šéfů firmy TEPCO dotázat: „Tak co se sakra děje?“ A pokud to nevěděl Kan, jak to mohl vědět kdokoliv jiný? Dokonce i mocní japonští úředníci, u nichž se za normálních okolností předpokládá, že vědí, co dělají, působili stejně bezmocně jako volení politici.

Mimo Japonsko se všeobecně věří, že v této zemi funguje vše jinak díky její exotické kultuře. Toto vnímání není zcela falešné. Důležitým aspektem kultury je přitom používání jazyka. Vyjadřování japonských představitelů bývá mnohdy záměrně mlhavé, aby je nenutilo vyvozovat zodpovědnost, pokud se věci vyvinou špatně – mezi mocnými je to v podstatě obecný jev. Některá vyjádření se však mohou ztratit v překladu. Když japonský představitel prohlásí, že o něčem bude „vážně uvažovat“, myslí tím „ne“. Toto nebývá vždy správně pochopeno.