Černá díra japonské politiky

Japonský premiér Džuničiró Koizumi dlouhé týdny sliboval, že do čela centrální Bank of Japan jmenuje člověka "odhodlaného bojovat s inflací". Rozhodl se ale pro muže, který v konzervativních způsobech japonské centrální banky stojí nejméně po kolena. Koizumiho bojácnost není podle Deepaka Lala osobní, ale odráží se v ní tíživá nezodpovědnost japonských politických struktur.

Z čistě ekonomického pohledu by náprava dlouhého propadu Japonska měla být snadná. Úředníci by prostě zlikvidovali nerentabilní investice, jež představují dědictví bubliny nadhodnocených aktiv z konce 80. let, a odklidili trosky, jež by za sebou zanechal finanční systém. Z příkladů nedávných krizí v Jižní Koreji a Thajsku jasně plyne, že zapotřebí je politická vůle, která se tomuto náročnému úkolu vyrovná.

Odpisy v Koreji a Thajsku, přestože byly velké, nebyly zdaleka tak obrovské jako ty, jež je nutno provést v Japonsku. V roce 1999 kdesi na večeři odhadl bývalý předseda amerického Federálního rezervního úřadu Paul Volcker, že objem finančního úklidu bude představovat více než sto procent ročního HDP Japonska. Jen velmi odvážný politik by dokázal přijít s tím, aby celá jedna roční produkce šla ven komínem. Není tedy překvapivé, že se japonští politikové tomuto problému vyhýbají jako čert kříži.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/DSyJ9fW/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.