0

Japonský let kamikadze do izolace

Skoro se zdá, jako by Japonsko toužilo samo sebe zahnat v Asii do izolace. Po několika měsících, kdy ministerský předseda Džuničiro Koizumi na oko usiloval o zlepšení vztahů jeho země s Čínou, rozvášnila opět nálady jeho už pátá návštěva kontroverzní svatyně Jasukuni. Čína i Jižní Korea zrušily schůzky ministrů zahraničí s jejich japonskými protějšky. Japonsko znovu promarnilo šanci na oživení důvěry v této části světa, kde vzhledem k neexistenci mezinárodních institucí založených na spolupráci je důvěra to jediné, co je k mání.

Proč Japonsko stále nechápe, že jeho přístup k dějinám má ozvuky napříč všemi částmi Asie, jež v první půli 20. století okupovala japonská armáda? Japonské reakce prozrazují mimořádný stupeň tvrdohlavého přesvědčení o vlastní pravdě.

Jak japonská vláda nikdy nepřestává zdůrazňovat, svatyně Jasukuni, vystavěná v roce 1869, je poctou 2,5 milionu Japonců, již padli za svou vlast, nejen oněm 14, již byli po druhé světové válce odsouzeni jako váleční zločinci. Avšak třebaže mnozí Japonci cítí (do jisté míry oprávněně), že Jižní Korea a především Čína otázku Jasukuni zneužívají k umenšování japonského vlivu v regionu a nadbíhání silnému nacionalismu jejich veřejnosti, uniká jim podstata věci.

Vskutku, zdá se, že pro japonské lídry je domácí politikaření přinejmenším stejně důležité jako pro lídry jihokorejské nebo čínské. Koizumiho návštěva svatyně, oficiálně označovaná za soukromou návštěvu premiéra coby občana, měla za cíl zapůsobit na japonskou veřejnost, bez ohledu na její dopady v zahraničí.