0

Japonský finanční ulejvák

TOKIO – Na dotaz, zda kdy četl klasickou učebnici ekonomie z pera Paula Samuelsona, tedy dílo, které četli téměř všichni studenti prvního ročníku ekonomie, odpověděl japonský ministr financí a vicepremiér Naoto Kan: „Četl jsem asi deset stran.“ Žádná učebnice samozřejmě nemůže poskytnout všechny odpovědi, které ministr financí v dnešním postkrizovém světě potřebuje, tím méně pak odpovědi potřebné k řešení odstrašujících problémů Japonska. Mnoho Japonců však zarazilo zjištění, že se jejich ministr financí začal potýkat se základními principy ekonomie teprve po nástupu do úřadu.

Kan nastoupil do současné funkce v administrativě premiéra Jukia Hatojamy letos v lednu. Velkou část kariéry strávil jako aktivista bojující za občanská práva a je jedním z mála členů Hatojamovy vlády, který již v kabinetu působil – v roce 1996 sloužil 10 měsíců jako ministr zdravotnictví a sociálních věcí. Navíc bývá tento agresivní diskutér často zmiňován jako Hatojamův možný nástupce v případě, že premiér odejde – kterážto možnost není vyloučena vzhledem ke strmě klesající premiérově důvěře a napjatému vztahu s Ičiró Ozawou, šéfem Hatojamovy Demokratické strany Japonska (DPJ).

Kan se stal ministrem financí poté, co jeho předchůdce Hirohisa Fudžii s odvoláním na špatné zdraví náhle odstoupil z funkce. Kan ovšem začal nevalně, když na své první tiskové konferenci volal po slabším jenu – za což si okamžitě vysloužil Hatojamovo pokárání.

Kanova premiéra na mezinárodní scéně nebyla o nic šťastnější. Na únorové schůzce skupiny G7 v Kanadě byla hlavním tématem finanční krize v Řecku a její mezinárodní důsledky. Kan v legraci sdělil novinářům, že je rád, že se na schůzce neřeší veřejný dluh Japonska, který dnes dosáhl výše téměř 900 bilionů jenů. Ukazuje se, že jednání o Řecku pro něj bylo španělskou vesnicí.