TOKIO – Zdá se, že i v době, kdy se přes Evropu, Spojené státy, Indii a některé části jihovýchodní Asie valí vlna pravicového populismu, je Japonsko vůči této hrozbě prozatím imunní. V Japonsku neexistují demagogové typu Geerta Wilderse, Marine Le Penové, Donalda Trumpa, Naréndry Módího či Rodriga Duterteho, kteří využívají potlačované zášti vůči kulturním či politickým elitám. Proč tomu tak je?
K populismu měl v Japonsku zřejmě nejblíže bývalý starosta Ósaky Tóru Hašimoto, který si udělal jméno jako televizní celebrita a v posledních letech si uřízl ostudu, když schvaloval využívání sexuálních otrokyň japonskou císařskou armádou během války. Jeho ultranacionalistické postoje a odpor k liberálním médiím představovaly důvěrně známou verzi pravicového populismu. Nikdy se mu však nepodařilo proniknout do celostátní politiky.
Dnes dává Hašimoto bezplatné rady premiéru Šinzó Abemu v otázce zpřísňování zákonů o národní bezpečnosti. A právě zde spočívá jedno vysvětlení zdánlivé neexistence pravicového populismu v Japonsku. Nikdo nemůže být ztotožňován s politickou elitou více než Abe, vnuk válečného ministra a pozdějšího premiéra a syn ministra zahraničí. Přesto tento člověk sdílí nevraživost pravicových populistů vůči liberálním akademikům, novinářům a intelektuálům.
TOKIO – Zdá se, že i v době, kdy se přes Evropu, Spojené státy, Indii a některé části jihovýchodní Asie valí vlna pravicového populismu, je Japonsko vůči této hrozbě prozatím imunní. V Japonsku neexistují demagogové typu Geerta Wilderse, Marine Le Penové, Donalda Trumpa, Naréndry Módího či Rodriga Duterteho, kteří využívají potlačované zášti vůči kulturním či politickým elitám. Proč tomu tak je?
K populismu měl v Japonsku zřejmě nejblíže bývalý starosta Ósaky Tóru Hašimoto, který si udělal jméno jako televizní celebrita a v posledních letech si uřízl ostudu, když schvaloval využívání sexuálních otrokyň japonskou císařskou armádou během války. Jeho ultranacionalistické postoje a odpor k liberálním médiím představovaly důvěrně známou verzi pravicového populismu. Nikdy se mu však nepodařilo proniknout do celostátní politiky.
Dnes dává Hašimoto bezplatné rady premiéru Šinzó Abemu v otázce zpřísňování zákonů o národní bezpečnosti. A právě zde spočívá jedno vysvětlení zdánlivé neexistence pravicového populismu v Japonsku. Nikdo nemůže být ztotožňován s politickou elitou více než Abe, vnuk válečného ministra a pozdějšího premiéra a syn ministra zahraničí. Přesto tento člověk sdílí nevraživost pravicových populistů vůči liberálním akademikům, novinářům a intelektuálům.