Měly by se extremistické strany zakázat?

PRINCETON – Razie řecké vlády proti krajně pravicové straně Zlatý úsvit oživila palčivou otázku, u které už se zdálo, že s koncem studené války vymizela: existuje v liberálních demokraciích místo pro zjevně nedemokratické strany?

Liberální demokracie samozřejmě cítí ohrožení už od pádu komunismu v roce 1989 – avšak zejména ze strany zahraničních teroristů, kteří nemají sklon zakládat politické strany a vysedávat v parlamentech zmíněných zemí. Měly by se tedy extremistické strany, které se snaží soutěžit uvnitř demokratického rámce, postavit mimo zákon, anebo by takové omezení svobody projevu a sdružování podkopalo samotný tento rámec?

Především je klíčové, aby se taková rozhodnutí svěřila nestranickým institucím, jako jsou ústavní soudy, a nikoliv politickým stranám, jejichž nejvyšší představitelé budou vždy cítit pokušení zakazovat vlastní konkurenty. Kroky proti Zlatému úsvitu jsou bohužel identifikovány především se zájmy tamní vlády a nejsou vnímány jako výsledek pečlivého nezávislého úsudku.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/JZWZA6K/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.