Měly by se extremistické strany zakázat?

PRINCETON – Razie řecké vlády proti krajně pravicové straně Zlatý úsvit oživila palčivou otázku, u které už se zdálo, že s koncem studené války vymizela: existuje v liberálních demokraciích místo pro zjevně nedemokratické strany?

Liberální demokracie samozřejmě cítí ohrožení už od pádu komunismu v roce 1989 – avšak zejména ze strany zahraničních teroristů, kteří nemají sklon zakládat politické strany a vysedávat v parlamentech zmíněných zemí. Měly by se tedy extremistické strany, které se snaží soutěžit uvnitř demokratického rámce, postavit mimo zákon, anebo by takové omezení svobody projevu a sdružování podkopalo samotný tento rámec?

Především je klíčové, aby se taková rozhodnutí svěřila nestranickým institucím, jako jsou ústavní soudy, a nikoliv politickým stranám, jejichž nejvyšší představitelé budou vždy cítit pokušení zakazovat vlastní konkurenty. Kroky proti Zlatému úsvitu jsou bohužel identifikovány především se zájmy tamní vlády a nejsou vnímány jako výsledek pečlivého nezávislého úsudku.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/JZWZA6K/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.