5

Evropští digitální zpátečníci

BRUSEL – Mnoho evropských politiků chválí internet. Jejich vzletná rétorika bohužel často zní falešně. Tito politici sice vyzývají k silné digitální agendě, avšak za podpory ochranářských domácích zájmů se mnohdy jedním dechem vyslovují za přibrzdění „rozvratného“ internetu zavedením přísných nových regulací.

Tyto obojaké řeči jsou pomýlené. Má-li Evropa v jednadvacátém století prosperovat, musí její nově zvolení představitelé přijmout pozitivní a konkrétní agendu na podporu internetu. To znamená podepsat dohody o digitálním volném obchodu a vytvořit ze současných 28 rozdrobených národních jurisdikcí skutečně jednotný evropský digitální trh. Dávno zastaralé zákony o duševním vlastnictví a poskytování licencí se musí reformovat. Nová pravidla o soukromí musí chránit občany a umožňovat inovace; výzvám k povinné lokalizaci dat a místním verzím „internetu“ je nutné odolat.

Pokud se tato robustní digitální agenda realizuje, mohla by zajistit to, co Evropa potřebuje po finanční krizi nejvíce: hospodářský růst. Podle OECD dnes internet představuje až 13% hospodářského výkonu v USA. Na digitální ekonomice jsou dnes závislé firmy všeho druhu. Malé společnosti, u nichž si lze po stisknutí pár kláves koupit polské starožitnosti, tradiční bavorské kostýmy nebo boty ze Španělska, prorazily hranice svých domácích trhů a oslovují spotřebitele z celého světa.

Uvolněním internetu může finančně sužovaná Evropa vytvořit nová pracovní místa bez dalšího zadlužování se. Z údajů Evropské komise vyplývá, že počet osob zaměstnaných v takzvané evropské „app-ekonomice“ se do roku 2018 zvýší na 4,8 milionu oproti 1,8 milionu v roce 2013 a příjmy se více než ztrojnásobí na 63 miliard eur. Kromě toho víme, že do roku 2020 bude přibližně 90% pracovních míst vyžadovat kvalifikaci v oblasti informačních a komunikačních technologií.