Jak čelit brazilskému ústupu od ekologie

RIO DE JANEIRO – Od nástupu brazilského prezidenta Jaira Bolsonara do úřadu v roce 2019 visí osud Amazonie a jejích domorodých kmenů na vlásku. Poté, co ekologickou agendu zdecimovala výkonná, zákonodárná i soudní moc, dostala brazilská cesta k zelenější budoucnosti chmurné obrysy.

V roce 2021 dosáhlo odlesňování v brazilské Amazonii nejvyšší úrovně od roku 2006, přičemž nezákonná těžba nerostů na právně chráněných územích domorodých Janomamů vzrostla o 46%. Takové zlatokopectví vedlo nejen k rozmachu malárie a škodlivého kontaktu se rtutí, ale i k bezpříkladnému násilí proti domorodým kmenům. V roce 2019 došlo ke 277 registrovaným případům takového násilí, a to včetně 113 vražd, 33 hrozeb smrtí, 16 případů rasové a etnokulturní diskriminace a deseti případů sexuálního násilí.

Exploatace a ničení největšího deštného pralesa na světě se opírá o dobře známé metody. Tak především Bolsonarova vláda oklestila agentury založené s cílem chránit životní prostředí a domorodé kmeny. Patří mezi ně Brazilský institut životního prostředí a obnovitelných přírodních zdrojů, Institut ochrany biodiverzity Chica Mendese nebo Národní nadace pro domorodé kmeny.