Greenspan opustil budovu

BERKELEY – Ve Washingtonu jsem se jako dospělý člověk poprvé ocitl v roce 1993, kdy jsem přijel pracovat na ministerstvo financí pro prezidenta Billa Clintona. Amerika tehdy naléhavě potřebovala vyvážit federální rozpočet tak, aby udržela na uzdě explozivní růst poměru dluhu k HDP, přebudovat mimořádně drahý a neefektivní systém zdravotnictví a začít řešit globální oteplování prostřednictvím pomalého zvyšování uhlíkové daně.

Kromě těchto tří bezprostředních problémů existovaly také dlouhodobé politické úkoly: aktualizace penzijního systému v zemi tak, aby řešil problém stárnutí populace a poklesu firemních penzí, zlepšení vzdělávacího systému tak, aby více lidí neslo riziko spojené se snahou získat vyšší vzdělání, a odvrácení eroze Ameriky coby středostavovské společnosti.

Žádný z těchto cílů (snad s výjimkou posledního) neměl stranický charakter. Dlouhodobý schodek, financování zdravotnictví a globální oteplování byly stejně jako zabezpečení penzijních příjmů a umožnění vzdělávacích příležitostí témata, v nichž mělo být snadno dosaženo společného pokroku a shody obou velkých stran. Přesto se nám clintonovcům nedostalo absolutně žádné spolupráce ani od republikánů v úřadech, ani od republikánských politických intelektuálů.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/gwimr9T/cs;