Velikost trhu, ne země, to je to, co se počítá

ŘÍM: Diskuse o globalizaci a globální ekonomice je prostě nevyhnutelná. Ale ve stejném okamžiku, kdy jsme svědky růstu světové ekonomiky, zároveň sledujeme i jeho neuvěřitelnou politickou fragmentaci. V roce 1946 existovalo 76 nezávislých národů, v roce 1992 to už bylo 192. Z nich více jak polovina vykazovala populaci pod 6 miliónů; 58 zemí mělo méně než 2,2 miliónu; a 35 méně než 2 milióny obyvatel.

Ovšem nezdá se, že by velikost země nějak předurčovala její úspěšnost. Malé země – řekněme Singapur a Thaiwan – vykázaly velký růst, stejně jako některé velké země. Například Japonsko, i přes některé nedávné nezdary, nebo v minulých desetiletích Čína. Existují ale malé země – například Haiti – stejně jako velké – řekněme Nigérie – jejichž ekonomiky jsou na pokraji kolapsu.

Vidíme tedy, že velikost zemí neovlivňuje jejich růst. Naopak, je to velikost jejich trhů, jež má na jejich růst vliv. V autarkním, hospodářsky soběstačném systému s mezinárodním obchodem redukovaným na minimum, odpovídá politická důležitost země velikosti jejího trhu, v globální ekonomice je ale trhem celý zbytek světa: zde jsou kategorie velikosti trhu a politického rozměru země každé země zcela nezávislé. V současné globální ekonomice mohou malé země nerušeně obchodovat s celým zbytkem světa: neexistuje zde žádná výhoda, co se týče velikosti domácího trhu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/kVPeuPu/cs;
  1. An employee works at a chemical fiber weaving company VCG/Getty Images

    China in the Lead?

    For four decades, China has achieved unprecedented economic growth under a centralized, authoritarian political system, far outpacing growth in the Western liberal democracies. So, is Chinese President Xi Jinping right to double down on authoritarianism, and is the “China model” truly a viable rival to Western-style democratic capitalism?

  2. The assembly line at Ford Bill Pugliano/Getty Images

    Whither the Multilateral Trading System?

    The global economy today is dominated by three major players – China, the EU, and the US – with roughly equal trading volumes and limited incentive to fight for the rules-based global trading system. With cooperation unlikely, the world should prepare itself for the erosion of the World Trade Organization.

  3. Donald Trump Saul Loeb/Getty Images

    The Globalization of Our Discontent

    Globalization, which was supposed to benefit developed and developing countries alike, is now reviled almost everywhere, as the political backlash in Europe and the US has shown. The challenge is to minimize the risk that the backlash will intensify, and that starts by understanding – and avoiding – past mistakes.

  4. A general view of the Corn Market in the City of Manchester Christopher Furlong/Getty Images

    A Better British Story

    Despite all of the doom and gloom over the United Kingdom's impending withdrawal from the European Union, key manufacturing indicators are at their highest levels in four years, and the mood for investment may be improving. While parts of the UK are certainly weakening economically, others may finally be overcoming longstanding challenges.

  5. UK supermarket Waring Abbott/Getty Images

    The UK’s Multilateral Trade Future

    With Brexit looming, the UK has no choice but to redesign its future trading relationships. As a major producer of sophisticated components, its long-term trade strategy should focus on gaining deep and unfettered access to integrated cross-border supply chains – and that means adopting a multilateral approach.

  6. The Year Ahead 2018

    The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

    Order now