MOSKVA: Mnoho lidí dnes soudí, že si Rusko pomoc Západu nezaslouží. Nejen pro chaos, korupci a neplnění závazků v letech, kdy vládal Jelcin, ale také pro obavu z obnovy autoritativního režimu a potlačování lidských práv za současné vlády prezidenta Putina. Mnozí mají dále za to, že Rusko již žádnou pomoc nepotřebuje, protože při rostoucích cenách ropy a stoupajícím HDP o 6,5 % za rok jsou na tom jeho hospodářství a státní finance mnohem lépe. A vskutku, Rusko vykazuje daňové přebytky ve výši dvou procent a přebytky obchodní bilance ve výši dokonce 17 %. Ačkoli je Rusko až po krk v dluzích – jeho závazky se rovnají 75 % HDP – vypadá to, že bude moci svým věřitelům zaplatit.
Přitom ale žádá o další úlevy u tzv. „Pařížského klubu“, založeného vládami několika západních zemí, jimž Rusko dluží téměř 40 milionů dolarů zděděných ze sovětských časů. Premiér Michail Kasjanov ostatně příští týden cestuje do Berlína, aby tam hledal podporu po novou provizorní dohodu, na které se momentálně pracuje. Rusko má právo na úlevu. Ale ještě větší právo mají vlády západních zemí – především Německa, které vlastní téměř polovinu veškerých dluhů Ruska v Pařížském klubu – žádat své daňové poplatníky, aby se jisté části těchto nároků vzdali.
Půjčky od západních zemí pro Sovětský svaz jsou sporné. Sovětské centrální plánování nemohlo zajistit patřičnou návratnost těchto půjček – a vlastně veškerých investic, což byl primární důvod rozpadu SSSR. Půjčky Pařížského klubu byly zprostředkovány vládními exportními úvěrovými agenturami, které jistí zahraniční nákupy kapitálových statků a dalších produktů svých zemí. Jak neustále upozorňuje OECD, jde spíše o formu vládní dotace domácího průmyslu než o podporu země, která půjčku přijímá.
MOSKVA: Mnoho lidí dnes soudí, že si Rusko pomoc Západu nezaslouží. Nejen pro chaos, korupci a neplnění závazků v letech, kdy vládal Jelcin, ale také pro obavu z obnovy autoritativního režimu a potlačování lidských práv za současné vlády prezidenta Putina. Mnozí mají dále za to, že Rusko již žádnou pomoc nepotřebuje, protože při rostoucích cenách ropy a stoupajícím HDP o 6,5 % za rok jsou na tom jeho hospodářství a státní finance mnohem lépe. A vskutku, Rusko vykazuje daňové přebytky ve výši dvou procent a přebytky obchodní bilance ve výši dokonce 17 %. Ačkoli je Rusko až po krk v dluzích – jeho závazky se rovnají 75 % HDP – vypadá to, že bude moci svým věřitelům zaplatit.
Přitom ale žádá o další úlevy u tzv. „Pařížského klubu“, založeného vládami několika západních zemí, jimž Rusko dluží téměř 40 milionů dolarů zděděných ze sovětských časů. Premiér Michail Kasjanov ostatně příští týden cestuje do Berlína, aby tam hledal podporu po novou provizorní dohodu, na které se momentálně pracuje. Rusko má právo na úlevu. Ale ještě větší právo mají vlády západních zemí – především Německa, které vlastní téměř polovinu veškerých dluhů Ruska v Pařížském klubu – žádat své daňové poplatníky, aby se jisté části těchto nároků vzdali.
Půjčky od západních zemí pro Sovětský svaz jsou sporné. Sovětské centrální plánování nemohlo zajistit patřičnou návratnost těchto půjček – a vlastně veškerých investic, což byl primární důvod rozpadu SSSR. Půjčky Pařížského klubu byly zprostředkovány vládními exportními úvěrovými agenturami, které jistí zahraniční nákupy kapitálových statků a dalších produktů svých zemí. Jak neustále upozorňuje OECD, jde spíše o formu vládní dotace domácího průmyslu než o podporu země, která půjčku přijímá.