0

Izrael hlasuje pro násilí

Válka a násilí mají vždy přímý dopad na volby. Války vyvolávají dramatické posuny voličských preferencí a radikální předáci a strany často vykazují po vlně ostrého násilí mnohem lepší volební výsledky než v normálních dobách. Menšinovým etnickým skupinám se proto mnohdy daří vychýlit rovnováhu moci mezi hlavními konkurenčními silami.

Zdá se, že přesně to se stalo i v právě skončených volbách v Izraeli. Pravicová strana Likud Benjamina Netanjahua a ještě pravicovější Avigdor Lieberman se svou stranou Jisrael Bejtejnu (Izrael náš domov) dosáhli dominantního výsledku, který odsunul Stranu práce – vůdčí politické uskupení po celou dobu izraelských dějin – na neuspokojivé čtvrté místo.

Během celé kampaně se izraelští předáci předháněli, kdo z nich naloží razantněji (čti násilněji) s Palestinci. Ti po izraelském útoku doufali, že si Izrael zvolí vůdce, jenž se zaměří na potřebu ukončit utrpení, zrušit obléhání a zahájit obnovu. Zdá se, že se stal pravý opak.

Naposledy byly izraelské volby tak očividně poznamenané násilím v roce 1996, kdy se voličské preference v předvečer hlasování výrazně přesunuly a umožnily Netanjahuovi velmi těsné vítězství nad tehdejším premiérem Šimonem Peresem. Během boje proti staršímu Peresovi (jenž nastoupil do funkce po atentátu na Jicchaka Rabina) si Netanjahu barvil vlasy nabílo, aby působil zraleji, a poté využil špatně zvládnuté miniválky a rozlícenosti arabských voličů v Izraeli.