JERUZALÉM – Izrael v poslední době vítá dosti svérázné návštěvníky. Častým hostem je zde nizozemský populista Geert Wilders, který sděluje sobě nakloněnému publiku, že Izrael stojí na frontové linii války Západu s islámem. A v prosinci zavítala do židovských osad na okupovaném západním břehu Jordánu delegace krajně pravicových politiků z Evropy, kteří dělali svým hostitelům radost ujišťováním, že toto je „židovská půda“.
Někteří z těchto „přátel Izraele“ zastupují politické strany, jejichž přívrženci mírně řečeno nejsou tradičně známí coby osoby chovající bratrské city k Židům. Například takový Heinz-Christian Strache stojí v čele rakouské strany Svobodných, která si v dobách svého zesnulého lídra Jörga Haidera začala aktivně předcházet bývalé nacisty. Předvolební slogan „Více síly pro naši vídeňskou krev“ dává tušit, jaký tón Strache obvykle používá. Jeho belgický kolega Filip Dewinter zase zastupuje vlámskou nacionalistickou stranu pošpiněnou válečnou kolaborací s nacisty.
Jistě, dnes si i pravicoví evropští politici dávají pozor, aby jejich slova nevyznívala otevřeně antisemitsky. Například Wilders je ostentativně filosemitský a všichni noví pravičáci rádi zdůrazňují důležitost toho, co nazývají „judeokřesťanskými hodnotami“, které je nutné bránit před „islamofašismem“.
JERUZALÉM – Izrael v poslední době vítá dosti svérázné návštěvníky. Častým hostem je zde nizozemský populista Geert Wilders, který sděluje sobě nakloněnému publiku, že Izrael stojí na frontové linii války Západu s islámem. A v prosinci zavítala do židovských osad na okupovaném západním břehu Jordánu delegace krajně pravicových politiků z Evropy, kteří dělali svým hostitelům radost ujišťováním, že toto je „židovská půda“.
Někteří z těchto „přátel Izraele“ zastupují politické strany, jejichž přívrženci mírně řečeno nejsou tradičně známí coby osoby chovající bratrské city k Židům. Například takový Heinz-Christian Strache stojí v čele rakouské strany Svobodných, která si v dobách svého zesnulého lídra Jörga Haidera začala aktivně předcházet bývalé nacisty. Předvolební slogan „Více síly pro naši vídeňskou krev“ dává tušit, jaký tón Strache obvykle používá. Jeho belgický kolega Filip Dewinter zase zastupuje vlámskou nacionalistickou stranu pošpiněnou válečnou kolaborací s nacisty.
Jistě, dnes si i pravicoví evropští politici dávají pozor, aby jejich slova nevyznívala otevřeně antisemitsky. Například Wilders je ostentativně filosemitský a všichni noví pravičáci rádi zdůrazňují důležitost toho, co nazývají „judeokřesťanskými hodnotami“, které je nutné bránit před „islamofašismem“.