3

Pozorovatelský stát Palestina

NEW YORK – Palestina už není „entitou“ nýbrž státem – přesněji řečeno nečlenským pozorovatelským státem Organizace spojených národů, podobně jako Svatý stolec. Palestinská žádost získala podporu 138 členských zemí OSN (Německo, Velká Británie a 39 dalších států se hlasování zdrželo, přičemž jen sedm států včetně Marshallových ostrovů, Palau nebo Panamy se připojilo k USA a Izraeli v odporu proti uznání, takže se USA i Izrael ocitly ve větší izolaci než kdykoliv předtím.

Premiér Benjamin Netanjahu soptil vzteky; prezidenta Palestinské samosprávy (PA) Mahmúda Abbáse označil za lháře a vydal povolení k výstavbě tří tisíc nových židovských domů na okupovaném palestinském území. Jeho ministr zahraničí Avigdor Lieberman již dříve pohrozil, že pokud dojde k hlasování v OSN, rozdrtí vládu PA na západním břehu Jordánu.

To, co se stalo, však může Izrael vyčítat jen sám sobě. Abbás a jeho premiér Salám Fajjád jsou umírněnější a otevřenější k seriózním jednáním s Izraelem než jakýkoliv jiný palestinský předák před nimi. Palestinská policie spolupracuje s Izraelci při zvládání násilností na západním břehu. A hlavním zájmem PA není násilná konfrontace, nýbrž zlepšování ekonomiky.

Izraelská vláda však pokračující výstavbou osad na palestinském území podkopala autoritu Abbáse a jeho vlády Fatáhu téměř na pokraj neschopnosti. Stále více Palestinců, kteří už mají po krk marnosti toho, co se dosud označuje jako „mírový proces“, začíná věřit, že úhlavní soupeř Fatáhu, totiž islamistické hnutí Hamás vládnoucí v Gaze, má účinnější metody, jak vybřednout ze současné bezvýchodné situace. Ve světle neúspěšnosti Abbásových pokojných metod se alternativa v podobě násilí jeví jako stále atraktivnější možnost.