Izraelská politika prochází nejdramatičtějšími změnami za posledních 30 let. Přeskupování stran a lídrů je tím pozoruhodnější, že už nedávné události – porážka Šimona Perese coby předsedy Strany práce, odchod této partaje z vlády a hrozba Ariela Šarona, že opustí vládnoucí stranu Likud – byly tak nečekané. Tím důležitější je porozumět významu těchto změn pro budoucnost Izraele, regionu a arabsko-izraelského konfliktu.
Izraelský politický systém, jednoduše řečeno, míří ke konci své druhé éry. Od nezávislosti v roce 1948 do roku 1977 byla dominantní Strana práce, která pak uvolnila místo opoziční koalici konzervativních, nacionalistických a středových stran sdružených v bloku Likud. Od té doby se tyto dvě strany střídají u moci, občas ve velké koalici a často ve spojenectví s menšími stranami.
Na povrchu se jedná o rivalitu mezi „levicí“ a „pravicí“ či „jestřáby“ a „holubicemi“. Pravda je samozřejmě složitější. Společenská třída a hospodářské záležitosti, zastíněné neodbytností palčivěji existenčních problémů – fyzickou bezpečností a udržením existence státu –, hrají v Izraeli mnohem menší roli než v jiných společnostech.
Izraelská politika prochází nejdramatičtějšími změnami za posledních 30 let. Přeskupování stran a lídrů je tím pozoruhodnější, že už nedávné události – porážka Šimona Perese coby předsedy Strany práce, odchod této partaje z vlády a hrozba Ariela Šarona, že opustí vládnoucí stranu Likud – byly tak nečekané. Tím důležitější je porozumět významu těchto změn pro budoucnost Izraele, regionu a arabsko-izraelského konfliktu.
Izraelský politický systém, jednoduše řečeno, míří ke konci své druhé éry. Od nezávislosti v roce 1948 do roku 1977 byla dominantní Strana práce, která pak uvolnila místo opoziční koalici konzervativních, nacionalistických a středových stran sdružených v bloku Likud. Od té doby se tyto dvě strany střídají u moci, občas ve velké koalici a často ve spojenectví s menšími stranami.
Na povrchu se jedná o rivalitu mezi „levicí“ a „pravicí“ či „jestřáby“ a „holubicemi“. Pravda je samozřejmě složitější. Společenská třída a hospodářské záležitosti, zastíněné neodbytností palčivěji existenčních problémů – fyzickou bezpečností a udržením existence státu –, hrají v Izraeli mnohem menší roli než v jiných společnostech.