0

Islámský evangelismus

Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že náboženské obrození a politický radikalismus mezi muslimy usazenými na Západě odráží tradice a konflikty Středního východu či širšího muslimského světa. Islámský saláfismus (fundamentalistický náboženský radikalismus) je však především důsledkem globalizace a pozápadnění islámu a obecnějšího rozštěpení kultury a náboženství.

Všechny formy náboženského fundamentalismu se opírají o představu „ryzího" náboženství prostého kulturních odstínů a vlivů. Dnešní islámské obrození charakterizují dogmatismus, komunitarismus a oddanost písmu stejně jako americká evangelická hnutí: oba proudy odmítají kulturu, filozofii, ba dokonce teologii a upřednostňují doslovné čtení posvátných textů a bezprostřední porozumění pravdě skrze osobní víru.

Tento trend reflektují knihy vydávané poslední dobou na Západě s tituly jako Co je islám? , Co to znamená být muslimem? a Jak prožít islám? V Afghánistánu, Pákistánu a v Egyptě je snadné během ramadánu dodržovat půst, i když se člověku právě nechce. Avšak muslim žijící v Evropě čelí potřebě si náboženství zpředmětnit. Ulemové (náboženští učenci) věřícím, kteří musí hledat ryze náboženská kritéria, jež se už k žádné konkrétní kultuře nevztahují, pomoc nepřinášejí.

Ve skutečnosti nejde o teoretickou otázku ohledně islámu, ale o problematiku muslimské náboženské praxe. V islámu dnes nacházíme víceméně tytéž podoby religiozity jako v katolicismu, protestantismu, ba i judaismu. Jejich současní stoupenci více lpí na osobní víře a jedinečné duchovní zkušenosti. Tito „znovu narození" věřící skrze opětovné objevování náboženství nově budují svou identitu.