Zvolení Mahmúda Abbáse v Palestině a blížící se volby v Iráku plánované na 30. ledna postavily do popředí celosvětové agendy otázku slučitelnosti islámu s demokracií. Přední šíitský teolog šajch Dija al-Šakarčí zastává názor, že demokracie je s islámem nejen slučitelná, ale je pro něj i nezbytná.
V posledních 25 letech hraje islám nejen v islámském světě stále vlivnější roli v politice, přičemž politický islám se často vyjadřuje prostřednictvím radikalismu a teroru. Muslimové a nemuslimové se ne vždy shodují v otázce, do jaké míry je to slučitelné s opravdovým islámem.
Chápání islámu se do značné míry liší mezi vroucími, umírněně zbožnými a nevšímavými muslimy, stejně jako mezi islámskými učenci, politickými stranami a organizacemi. Dokonce i západní experti a kritici islámu zastávají odlišná stanoviska. Celkově existují dva vzájemně si odporující obrazy islámu: mírumilovný islám, který je připraven k dialogu a spolužití, a fundamentalistický islám, jenž je militantní, a dokonce i teroristický.
Zvolení Mahmúda Abbáse v Palestině a blížící se volby v Iráku plánované na 30. ledna postavily do popředí celosvětové agendy otázku slučitelnosti islámu s demokracií. Přední šíitský teolog šajch Dija al-Šakarčí zastává názor, že demokracie je s islámem nejen slučitelná, ale je pro něj i nezbytná.
V posledních 25 letech hraje islám nejen v islámském světě stále vlivnější roli v politice, přičemž politický islám se často vyjadřuje prostřednictvím radikalismu a teroru. Muslimové a nemuslimové se ne vždy shodují v otázce, do jaké míry je to slučitelné s opravdovým islámem.
Chápání islámu se do značné míry liší mezi vroucími, umírněně zbožnými a nevšímavými muslimy, stejně jako mezi islámskými učenci, politickými stranami a organizacemi. Dokonce i západní experti a kritici islámu zastávají odlišná stanoviska. Celkově existují dva vzájemně si odporující obrazy islámu: mírumilovný islám, který je připraven k dialogu a spolužití, a fundamentalistický islám, jenž je militantní, a dokonce i teroristický.