Střet islámu s modernizací

Samuel Huntington před deseti lety psal, že zlomové čáry světové politiky v éře po skončení studené války jsou především kulturní - mluvil o ,,střetu civilizací``, definovaném pěti či šesti hlavními kulturními zónami, jež mohou někdy existovat vedle sebe, ale nikdy se nesblíží, neboť nesdílejí stejné hodnoty. To by pak znamenalo, že na teroristické útoky z 11. září a Spojenými státy vedenou odvetu bychom se měli dívat jako na součást širšího civilizačního boje mezi islámem a Západem. Dále by to znamenalo, že to, co my zde na Západě nazýváme všeobecnými lidskými právy, je produktem evropské kultury a tudíž nepoužitelné pro ty, kdo nejsou součástí této konkrétní tradice.

Huntington se dle mého soudu v obou případech mýlí. Sir N. V. Nailpaul, nedávný laureát Nobelovy ceny za literaturu, kdysi napsal článek ,,Naše univerzální civilizace``. Jak přesné. Nailpaul sám je ostatně indického původu a vyrůstal na Trinidadu. Píše zde, že nejenže západní hodnoty jsou použitelné v různých kulturách, ale navíc že on je za své literární úspěchy vděčný právě této všeobecnosti, univerzálnosti, k níž se mu otevřely dveře překročením Huntingtonových údajných civilizačních hranic.

O univerzálnosti lze uvažovat také v širším smyslu slova, protože elementární hybnou silou lidských dějin a světové politiky není kulturní pluralita, ale povšechný pokrok modernizace, který je na institucionální úrovni vyjádřen liberální demokracií a tržně orientovanou ekonomikou. Probíhající konflikt není střetem civilizací v tom smyslu, že proti sobě stojí kulturní zóny shodného postavení. Onen konflikt je spíše náznakem ústupového boje těch, kteří se modernizací a tedy její morální složkou - úctou k lidským právům - cítí ohroženi.

https://prosyn.org/9wubd7kcs