0

Je teď na řadě Ukrajina?

LONDÝN – Válka v Gruzii jasně odhalila bezpečnostní vakuum v přilehlém regionu a nejedno živé místo. Unáhlené rozhodnutí Ruska uznat „nezávislost“ Jižní Osetie a Abcházie bylo varovným výstřelem pro všechny bývalé sovětské země a vystupňovalo spekulace o tom, kdo je „další na řadě“ – a jak Rusku zabránit v opakování údajného kosovského „precedentu“ v dalších bývalých sovětských státech.

Evropská unie, která se prosadila jako hlavní vyjednavač v konfliktu, má v samotné Gruzii mnoho naléhavých priorit. Měla by ale také myslet dopředu na to, jak dá najevo silnější oddanost bezpečnosti, demokracii a prosperitě v „sousedství“ Evropy. Nejúčinnějším způsobem jak k nově průbojnému Rusku přistupovat bude kolektivní odmítnutí akceptovat bipolární Evropu s odlišnými sférami vlivu Ruska a EU.

Začít je třeba na Ukrajině. Summit EU-Ukrajina, který proběhne 9. září ve francouzském Évianu, naštěstí představuje skvělou příležitost.

Mnozí Ukrajinci teď slyší domácí ozvuky předehry války v Gruzii. Ukrajina má svůj potenciálně separatistický region na Krymu a ruská menšina v zemi čítá 8,3 milionu lidí (největší minorita v Evropě). Polovina obyvatel Ukrajiny je v různé míře ruskojazyčná. Ačkoliv ukrajinská ústava dvojí občanství zakazuje, vláda musela zahájit vyšetřování údajného tajného držení ruských pasů v krymském Sevastopolu. Ukrajinci podotýkají, že Rusko odůvodnilo invazi do Gruzie tak, jako nacisté zdůvodnili rozdělení Československa, totiž jako opatření nezbytné k „ochraně“ menšiny, jíž čerstvě udělili občanství.