19

Skončila dokonalá bouře na trzích?

LAGUNA BEACH – Počátkem letošního roku byly finanční trhy po celém světě nuceny zvládnout dokonalou bouři – prudkou disrupci, kterou rozdmýchala neobvyklá kombinace menších poruch. Finanční volatilita se zvýšila, což znepokojilo investory, akcie se svezly na toboganu a jízdu ukončily na podstatně nižší hodnotě, výnosy z vládních dluhopisů se prudce propadly a věřitelé se ocitli v nezvyklé situaci, kdy museli platit za výsadu držet ještě větší objem vládního dluhu (celkem téměř jednu třetinu).

Čím déle tyto poruchy přetrvávaly, tím větší byla hrozba pro globální ekonomiku, kterou už takto sužovaly strukturální slabiny, nerovnost příjmů a bohatství, ostrovy předluženosti, nedostatečná agregátní poptávka a nedostatečná koordinace hospodářských politik. Na finanční trhy se sice vrátil relativní klid, avšak tři příčiny volatility se stále nijak výrazně nerozplynuly.

Za prvé množící se příznaky ekonomické slabosti v Číně a řada neobvyklých klopýtnutí v hospodářské politice této země stále vyvolávají obavy z celkového zdraví globální ekonomiky. Vzhledem k tomu, že je Čína druhou největší ekonomikou světa, netrvalo dlouho, aby i evropští představitelé snížili vlastní projekce růstu a aby Mezinárodní měnový fond revidoval svá očekávání globálního růstu směrem dolů.

Za druhé stále existují legitimní pochybnosti o efektivitě centrálních bank coby skupině institucí, které se aktivně podílejí na podpoře trvale udržitelného hospodářského růstu. Ve Spojených státech se tyto pochybnosti zaměřují na ochotu Federálního rezervního systému zůstat „nekonvenčním“; jinde ovšem pochyby o efektivitě souvisejí spíše se schopností centrálních bank formulovat, komunikovat a implementovat rozhodnutí o hospodářské politice. Místo aby například trhy vnímaly aktivismus měnových autorit jako povzbudivou známku efektivity politik, vyděsilo je rozhodnutí japonské centrální banky připojit se k Evropské centrální bance a srazit úrokové sazby ještě hlouběji do záporného pásma.