Clemenceau kdysi řekl, že válka je příliš vážnou záležitostí, než aby mohla být svěřena generálům. Obdobně platí, že morálka je příliš vážnou věcí, než abychom ji svěřili filozofům, obzvlášť jde-li o morálku trhů. Ti, kdo sami sebe vnímají jako ochránce morálky, nebudou pravděpodobně pro trhy mít mnoho sympatií, kdežto ti, kdo trhům straní, obvykle hovoří o produkci, distribuci a hmotném majetku, tedy o všem, jen o morálce ne.
Trh má nicméně mnoho pozitivních morálních rysů. Uvažme ten, který popsal Adam Smith, jmenovitě vztah mezi osobní autonomií a soběstačností zajišťovanou právně svobodnou prací. ,,Že se můžeme naobědvat, to není z dobré vůle řezníka, sládka nebo pekaře, nýbrž proto, že dbají svých vlastních zájmů," napsal Smith. ,,Nikdo nechce být závislý především na dobrodiní svých spoluobčanů, leda žebrák."
Tato pasáž je slavným vyjádřením užitku sobectví. Povšimněme si ale jejího tvrzení, že závislost je morálně ponižující. Thomas Carlyle a později Marx a Engels ostře napadali jak toto dovolání se sobectví, tak související růst vlivu ,,peněžních vazeb" jako nebezpečný útok na tradici, respektive zdroj odcizenosti člověka. Existuje přinejmenším to nebezpečí, že peněžní vazby mohou posilovat bezduchou odevzdanost práci a přesvědčení, že hodnota člověka pochází jedině z práce za úplatu, což může vést ke strachu ze závislosti na ostatních nebo k vyhýbání se důležitým, ale neplaceným činnostem.
To continue reading, please log in or enter your email address.
To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.
Clemenceau kdysi řekl, že válka je příliš vážnou záležitostí, než aby mohla být svěřena generálům. Obdobně platí, že morálka je příliš vážnou věcí, než abychom ji svěřili filozofům, obzvlášť jde-li o morálku trhů. Ti, kdo sami sebe vnímají jako ochránce morálky, nebudou pravděpodobně pro trhy mít mnoho sympatií, kdežto ti, kdo trhům straní, obvykle hovoří o produkci, distribuci a hmotném majetku, tedy o všem, jen o morálce ne.
Trh má nicméně mnoho pozitivních morálních rysů. Uvažme ten, který popsal Adam Smith, jmenovitě vztah mezi osobní autonomií a soběstačností zajišťovanou právně svobodnou prací. ,,Že se můžeme naobědvat, to není z dobré vůle řezníka, sládka nebo pekaře, nýbrž proto, že dbají svých vlastních zájmů," napsal Smith. ,,Nikdo nechce být závislý především na dobrodiní svých spoluobčanů, leda žebrák."
Tato pasáž je slavným vyjádřením užitku sobectví. Povšimněme si ale jejího tvrzení, že závislost je morálně ponižující. Thomas Carlyle a později Marx a Engels ostře napadali jak toto dovolání se sobectví, tak související růst vlivu ,,peněžních vazeb" jako nebezpečný útok na tradici, respektive zdroj odcizenosti člověka. Existuje přinejmenším to nebezpečí, že peněžní vazby mohou posilovat bezduchou odevzdanost práci a přesvědčení, že hodnota člověka pochází jedině z práce za úplatu, což může vést ke strachu ze závislosti na ostatních nebo k vyhýbání se důležitým, ale neplaceným činnostem.
To continue reading, please log in or enter your email address.
To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.