Je „pan vedoucí“ přeplacený?

Už od roku 2001, kdy Francie přijala zákon, jenž požaduje, aby společnosti kotované na burze zveřejňovaly platy členů svého vedení, se noviny nemohou nabažit odsuzování chamtivých šéfů. Zveřejňovány nejsou pouze fixní mzdy, ale i prémie, honoráře za činnost ve správních radách, výnosy z akciových opcí, penzijní spoření a další požitky, jako jsou firemní tryskáče nebo automobily s osobním řidičem. Odměny topmanažerů však obvykle přestaly novináře zajímat v okamžiku, kdy se jejich pozornost přesunula jinam – tedy až do nynějška.

V letošním roce totiž začaly topmanažerům padat hlavy. V červnu byl donucen k rezignaci Antoine Zacharias, předseda správní rady a výkonný ředitel firmy Vincy, největší francouzské stavební společnosti podílející se na veřejných zakázkách, když většina členů správní rady usoudila, že jeho odměny jsou pobuřující: 4,3 miliony eur mzda, 13 milionů eur odstupné, 2,2 miliony eur penze a odhadovaných 173 milionů eur akciové opce. Hlavní debata se však rozproudila kolem mimořádné prémie ve výši 8 milionů eur, kterou Zacharias požadoval po úspěšném provedení jedné finanční transakce na sklonku svého působení ve funkci.

Nedávno pak byl k odstoupení donucen Noel Forgeard, francouzský spoluředitel francouzsko-německé letecké a obranné firmy EADS, protože se nedokázal zbavit stínu podezření: své akcie EADS totiž prodal letos v březnu – krátce předtím, než společnost ohlásila nákladné odložení výroby Airbusu A380. Otázka, zda si Forgeard počínal nezákonně, je stále předmětem vyšetřování, ale jelikož zpráva o odkladu způsobila okamžitý pád ceny akcií EADS o 26% – což z celkové hodnoty společnosti ukrojilo 5,5 miliardy eur –, stala se jeho pozice neudržitelnou.

https://prosyn.org/Lxy9itdcs