0

Je stimul stále nezbytný?

LONDÝN – Oživily stimulační balíky traumatizovaná světová hospodářství? Anebo připravily půdu inflaci a velkému dluhovému zatížení v budoucnu? Odpověď zní, že možná učinily obojí. Klíčová otázka se dnes týká míry, do jaké se oba výsledky projevují.

Mohutná snaha o stimulaci ekonomiky, kterou vyvíjí řada vlád, se opírá o teorii „mezery výstupu“. Jde o rozdíl mezi skutečným a potenciálním výstupem ekonomiky. Je-li skutečný výstup nižší než potenciální, znamená to, že celkové výdaje nestačí na zakoupení toho, co ekonomika dokáže produkovat.

Stimul je vládou organizované zvýšení celkových výdajů. Vláda může buďto utrácet více peněz sama, nebo se pokusit stimulovat soukromé výdaje snížením daní či úrokových sazeb. To zvedne skutečný výstup na úroveň výstupu potenciálního, čímž mezera výstupu zanikne.

Někteří ekonomové – přiznejme, že se jejich počet snižuje – popírají, že mezera výstupu vůbec může existovat. Tvrdí, že v ekonomice vždy existuje plná zaměstnanost. A pokud dnes pracuje méně lidí než včera, je to proto, že se více lidí rozhodlo nepracovat. (Podle této logiky se spousta bankéřů po finančním krachu loni v září jednoduše rozhodla, že si udělá dlouhé prázdniny.) Dnešní výstup je tedy tím, co lidé chtějí produkovat. Pokusy o jeho stimulaci vytvoří pouze vyšší ceny, neboť lidé budou utrácet více peněz za stejný objem zboží a služeb.