4

Japonský obrat k nacionalismu

TOKIO – Japonsko v poslední době hojně figuruje ve zprávách, a to kvůli sporu s Čínou o šest čtverečních kilometrů opuštěných ostrůvků ve Východočínském moři, jimž Japonsko říká Senkaku a Čína Tiao-jü-tchaj. Konkurenční nároky na ostrov sahají až do konce 19. století, avšak nedávné vzedmutí vášní, které vedlo k rozsáhlým protijaponským demonstracím v Číně, vypuklo letos v září, kdy japonská vláda odkoupila tři miniaturní ostrůvky od soukromého japonského vlastníka.

Premiér Jošihiko Noda prohlásil, že se rozhodl koupit ostrovy pro japonskou centrální vládu, aby zabránil tokijskému guvernérovi Šintaru Išiharovi v jejich nákupu z městských prostředků. Išihara, který mezitím odstoupil z úřadu, aby založil novou politickou stranu, je známý svými nacionalistickými provokacemi a Noda se obával, že se pokusí ostrovy obsadit nebo najít jiné způsoby jejich využití, aby vyprovokoval Čínu a „nahnal“ si v Japonsku podporu obyvatel. Vedoucí čínští představitelé však Nodovo vysvětlení nepřijali a interpretovali koupi ostrovů jako důkaz, že se Japonsko snaží porušit status quo.

Když Spojené státy vrátily v květnu 1972 prefekturu Okinawa Japonsku, týkal se převod i ostrovů Senkaku, které USA z Okinawy spravovaly. Jakmile Čína a Japonsko normalizovaly o několik měsíců později své poválečné vztahy, dotázal se japonský premiér Kakuei Tanaka čínského premiéra Čou En-laje na Senkaku a dostalo se mu odpovědi, že kdyby měl tento spor oddálit normalizaci, bude lepší přenechat celou záležitost budoucím generacím.

Obě země si tedy zachovaly nároky na suverenitu. Ačkoliv ostrovy administrativně kontrolovalo Japonsko, čínské lodě čas od času vstoupily do japonských vod, aby uplatnily své právní postavení. Pro Čínu to bylo status quo, které Japonsko v září obrátilo naruby. Čínští analytici mi nedávno v Pekingu sdělili, že podle jejich přesvědčení vstupuje Japonsko do období pravicového militaristického nacionalismu a že odkoupení ostrovů je záměrnou snahou začít nahlodávat poválečné uspořádání.