Paul Lachine

Je regulace vážně na prodej?

LONDÝN – Vztahy mezi londýnskými bankami a jejich regulátory nejsou teď právě vřelé. Čerstvá pravidla pro prémiové odměňování vydaná Výborem evropských orgánů bankovního dohledu (jenž se brzy promění v Evropský orgán pro bankovnictví) tyto citlivé duše na burzovním parketu ranila a zanechala v nich hořký pocit nemilovaných. V budoucnu se 70 % jejich bonusů bude povinně časově odkládat. Představte si, že jste nuceni vyžít s pouhými třemi miliony dolarů ročně a zbylých sedm milionů vám vyplatí, jedině pokud se ukáže, že zisky, které jste vykázal, jsou reálné. To je šokující zvrat událostí.

V popisech průběhu finanční krize se ovšem často významnou součástí výkladu stává ochočenost regulace. Význačný britský komentátor Will Hutton označil Úřad pro finanční služby (FSA), jemuž jsem v letech 1997 až 2003 předsedal (právě v době, kdy se situace začala zvrhávat!), za profesní sdružení finančního sektoru. Na adresu amerických regulátorů – a vlastně i Kongresu USA – zazněla ještě útočnější kritika, která tvrdí, že jsou pod pantoflem investičních bank, hedžových fondů a kohokoli jiného, kdo má dost peněz na rozdání v sídle kongresu na Capitol Hill.

Jak věrohodná jsou tato tvrzení? Lze si skutečně koupit neškodnou regulaci?

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/I9ukbMp/cs;