0

Je otevřená diplomacie možná?

PRINCETON – Na Princetonské univerzitě nikdy není daleko k Woodrowu Wilsonovi, který tu byl rektorem, než se stal prezidentem Spojených států. Na prostory menzy Wilsonovy koleje, kde působím, shlíží jeho obraz v nadživotní velikosti a Prospect House, dnešní jídelna profesorského sboru, bývala v dobách, kdy univerzitu řídil, jeho rodinným domem.

Když tedy vypuklo pozdvižení nad nedávným zveřejněním čtvrt milionu diplomatických depeší skrze WikiLeaks, vybavil se mi Wilsonův projev z roku 1918, v němž předložil „Čtrnáct bodů“ pro dosažení spravedlivého míru, který ukončí první světovou válku. První z těchto čtrnácti bodů říkal: „Je třeba dospět k otevřeným mírovým úmluvám, po nichž s jistotou nebude docházet k žádnému privátnímu mezinárodnímu vyjednávání ani rozhodování, ale diplomacie se bude vždy uskutečňovat upřímně a veřejnosti na očích.“

Měli bychom tento ideál brát vážně? Je zakladatel WikiLeaks Julian Assange skutečným následovníkem Woodrowa Wilsona?

Wilson nedokázal prosadit, aby Versailleská smlouva plně reflektovala jeho čtrnáct bodů, třebaže několik se jich do ní promítlo, včetně založení sdružení států, které se stalo předchůdcem dnešní Organizace spojených národů. Pak se ale Wilsonovi nepodařilo přimět Senát USA k ratifikaci smlouvy, která zahrnovala Pakt Společnosti národů.