CAMBRIDGE – Často dostávám otázku, zda nedávná globální finanční krize znamená začátek konce moderního kapitalismu. Je to zvláštní dotaz, který jako by předpokládal, že v záloze čeká životaschopná náhrada. Pravdou ovšem zůstává, že jedinou seriózní alternativu k dnešnímu převládajícímu angloamerickému paradigmatu představují alespoň prozatím pouze jiné formy kapitalismu.
Kontinentální evropský kapitalismus, jenž kombinuje velkorysé zdravotní a sociální dávky s rozumnou pracovní dobou, dlouhou dovolenou, brzkým odchodem do důchodu a relativně rovnostářským přerozdělováním příjmů, má možná všechny chvályhodné vlastnosti – až na to, že není trvale udržitelný. Čínský darwinistický kapitalismus charakterizovaný nelítostnou konkurencí mezi exportními firmami, slabou záchrannou sociální sítí a rozsáhlými vládními zásahy se všeobecně pokládá za zákonitého dědice západního kapitalismu, už kvůli obrovské velikosti Číny a setrvalému mamutímu růstu. Čínský hospodářský systém se však neustále vyvíjí.
Není skutečně ani zdaleka jasné, kde se transformace čínských politických, hospodářských a finančních struktur zastaví a zda se z Číny nakonec nevylíhne nějaký nový exemplář kapitalismu. V každém případě Čínu dosud zatěžují obvyklé sociální, ekonomické a finanční slabiny typické pro rychle rostoucí nízkopříjmovou zemi.
CAMBRIDGE – Často dostávám otázku, zda nedávná globální finanční krize znamená začátek konce moderního kapitalismu. Je to zvláštní dotaz, který jako by předpokládal, že v záloze čeká životaschopná náhrada. Pravdou ovšem zůstává, že jedinou seriózní alternativu k dnešnímu převládajícímu angloamerickému paradigmatu představují alespoň prozatím pouze jiné formy kapitalismu.
Kontinentální evropský kapitalismus, jenž kombinuje velkorysé zdravotní a sociální dávky s rozumnou pracovní dobou, dlouhou dovolenou, brzkým odchodem do důchodu a relativně rovnostářským přerozdělováním příjmů, má možná všechny chvályhodné vlastnosti – až na to, že není trvale udržitelný. Čínský darwinistický kapitalismus charakterizovaný nelítostnou konkurencí mezi exportními firmami, slabou záchrannou sociální sítí a rozsáhlými vládními zásahy se všeobecně pokládá za zákonitého dědice západního kapitalismu, už kvůli obrovské velikosti Číny a setrvalému mamutímu růstu. Čínský hospodářský systém se však neustále vyvíjí.
Není skutečně ani zdaleka jasné, kde se transformace čínských politických, hospodářských a finančních struktur zastaví a zda se z Číny nakonec nevylíhne nějaký nový exemplář kapitalismu. V každém případě Čínu dosud zatěžují obvyklé sociální, ekonomické a finanční slabiny typické pro rychle rostoucí nízkopříjmovou zemi.