0

Rozpadá se Mexiko?

MÉXICO – Krátce před loňskými listopadovými volbami v�USA byl tehdejší viceprezidentský kandidát Joseph Biden všeobecně kritizován za prognózu, že Obamovu vládu téměř s�jistotou vystaví zkoušce cosi, co nazval „vyvolanou“ mezinárodní krizí, podobně jako Johna F.�Kennedyho nedlouho po převzetí úřadu „otestoval“ Sovětský svaz. Biden sice na žádný region světa nepoukázal, ale jako nejpravděpodobnější zdroje potíží pro nového prezidenta uvedl Střední východ, indický subkontinent a Rusko.

Ať už to bylo politicky prozíravé či nikoliv, Bidenovy obavy podle všeho prostoupily prvotní zahraničněpolitická rozhodnutí nové vlády. Patřilo mezi ně Bidenovo vlastní smířlivé gesto vůči Rusku na nedávné mnichovské bezpečnostní konferenci i to, že Barack Obama jmenoval Richarda Holbrooka zvláštním vyslancem pro Pákistán a Afghánistán a George Mitchella na podobný post pro Izrael a Palestinu.

Potíže na Středním východě, v�jižní Asii a Rusku (a stejně tak v�Íránu a Severní Koreji) jsou sice velice palčivé, avšak hrozbou srovnatelnou co do nebezpečí s�jaderně vyzbrojeným Íránem, agresivně ožívajícím Ruskem, či dokonce islamisty ovládnutým Pákistánem se může stát jiná krize, mnohem bližší domácí půdě.

Tato krize se nachází v�Mexiku, které se řítí střemhlav do propasti; jeho státní instituce jsou v�největším ohrožení přinejmenším od povstání kristerů na konci 20.�let minulého století a možná už od mexické revoluce roku 1910. Co se na jih od Rio Grande děje, Obamova vláda zjevně ví, a přece tato hrozba nepoutá pozornost, jakou její závažnost vyžaduje.