0

Bude likvidita stačit?

Týden co týden Federální rezervní systém Spojených států a Evropská centrální banka přilévají do globální bankovní soustavy víc likvidity. Průměrná úroková sazba vyplácená za rezervy do druhého dne se v USA pohybuje zřetelně pod úrovní 5,25% za rok, již Fed stále veřejně označuje za svůj cíl.

Trh s rezervami do druhého dne se však teď zdá být rozdělený na tři segmenty. Banky, o nichž se ví, že jsou zdravé, si mohou půjčit za mnohem méně než 5,25%. Avšak banky, které čelí možnosti problémů s likviditou – u nichž Fed chce, aby si mohly půjčovat za 5,25% – si od samotného Fedu půjčují za 5,75%, stejně jako několik velkých bank, které chtějí více likvidity, ale jsou přesvědčené, že bez narušení trhu ji nemohou získat.

Takový rozdíl u cen účtovaných „regulovaným bankám“ na finančních trzích je známkou možného zhroucení. Dosud jsou účtované prémie malé: u úvěru do druhého dne ve výši 100 milionů USD dělá rozptyl úrokové sazby i o jeden procentní bod jen 3000 USD. To odráží malou pravděpodobnost, již trh připisuje výskytu plně rozvinuté finanční krize s bankroty a krachy bank. V normálních dobách ale taková prémie vůbec neexistuje.

Skutečnost, že banky trápí i jen drobný nedostatek likvidity, naznačuje větší likviditní tíseň u méně intenzivně regulovaných finančních institucí a ještě větší likviditní tíseň u výrobních a realitních společností. Jen těžko si lze představit, že by teď výrobci neodkládali objednávky kapitálových statků a že by se v Americe nepropadaly prodeje nových domů.