Vrací se japonský militarismus?

Barbarské chování Japonska během druhé světové války - a jaderná odplata spojenců v Hirosimě a Nagasaki - položilo základy Spojenými státy naordinovaného pacifismu, který v zemi vládne již od konce tohoto konfliktu. Takzvané Sebeobranné síly (SDF), které vznikly v padesátých letech, byly (teoreticky) vytvořeny tak, aby pouze bránily Japonsko před útokem zvenčí. Ofenzivní operace zakazovala ústava.

V osobě premiéra Džuničiró Koizumiho vsak nyní Japonsko získalo vůdce, který si přeje, aby země byla vojensky proaktivní. Koizumi disponuje větsinou v obou komorách Dietu, japonského parlamentu, a i přes pokračující popularitu pacifismu hodlá učinit SDF schopnou ,,preventivní sebeobrany`` - což je forma ofenzivní akce pod jiným jménem. Japonské opoziční strany se svorně stavějí proti jeho návrhu.

Vyslání japonských mírových sil pod velením OSN do Kambodže v roce 1992 (což bylo poprvé, kdy se SDF o síle 240 000 mužů zúčastnila zahraniční mise) se setkalo s hořkými protesty. A zatímco logistická podpora japonských válečných lodí během nedávného afghánského konfliktu neobnásela žádné riziko, totéž již nemusí platit o nejnovějsí akci SDF - účasti na obnově v ,,pacifikovaných zónách`` v Iráku.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/DxlPeEC/cs;