WASHINGTON, DC – Rozhodnutí Obamovy vlády stáhnout z�Iráku během příštích 19 měsíců většinu vojsk Spojených států vyvolalo obavy, že Irák znovu zabředne do masivních a vysilujících násilností, jakými procházel v�letech 2004 až 2007. Tyto obavy jsou z�vetší části přehnané. Existují dobré důvody k přesvědčení, že míru stability dosaženou v�Iráku lze udržet i bez rozsáhlé americké přítomnosti.
Abychom pochopili proč, je důležité vědět, co dalšího se dělo v�Iráku roku 2007, kdy prezident George W. Bush nařídil „příval“ 20 tisíc vojáků navíc a generál David H.�Petraeus americkým silám vštípil agresivnější strategii. Posily byly totiž sice důležité, ale zásadní úlohu ve vyvedení Iráku od okraje propasti sehrály dva jiné faktory.
Zaprvé se Bagdád proměnil v�město, jemuž dominují šíité. Přesné statistiky je sice těžké dohledat, ale v�roce 2003 tvořili přibližně 35% bagdádských obyvatel sunnité. Dnes je Bagdád sunnitský jen z 10% až 15%, soudě podle výsledků nedávno konaných regionálních voleb. To znamená, že z�hlavního města prchl milion až 1,5 milionu sunnitů. Většina z�nich dnes žije jako uprchlíci v�Jordánsku a Sýrii a je nepravděpodobné, že by je nová šíitská elita, která zemi vládne, v�nejbližší době doma přivítala.
WASHINGTON, DC – Rozhodnutí Obamovy vlády stáhnout z�Iráku během příštích 19 měsíců většinu vojsk Spojených států vyvolalo obavy, že Irák znovu zabředne do masivních a vysilujících násilností, jakými procházel v�letech 2004 až 2007. Tyto obavy jsou z�vetší části přehnané. Existují dobré důvody k přesvědčení, že míru stability dosaženou v�Iráku lze udržet i bez rozsáhlé americké přítomnosti.
Abychom pochopili proč, je důležité vědět, co dalšího se dělo v�Iráku roku 2007, kdy prezident George W. Bush nařídil „příval“ 20 tisíc vojáků navíc a generál David H.�Petraeus americkým silám vštípil agresivnější strategii. Posily byly totiž sice důležité, ale zásadní úlohu ve vyvedení Iráku od okraje propasti sehrály dva jiné faktory.
Zaprvé se Bagdád proměnil v�město, jemuž dominují šíité. Přesné statistiky je sice těžké dohledat, ale v�roce 2003 tvořili přibližně 35% bagdádských obyvatel sunnité. Dnes je Bagdád sunnitský jen z 10% až 15%, soudě podle výsledků nedávno konaných regionálních voleb. To znamená, že z�hlavního města prchl milion až 1,5 milionu sunnitů. Většina z�nich dnes žije jako uprchlíci v�Jordánsku a Sýrii a je nepravděpodobné, že by je nová šíitská elita, která zemi vládne, v�nejbližší době doma přivítala.