Je tomu teprve něco málo přes patnáct let, co byl vytvořen první ze současných mezinárodních soudů, které stíhají pachatele válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Tento soud, Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), možná již brzy vyměří spravedlnost novému obžalovanému: válečnému vůdci bosenských Srbů Radovanu Karadžićovi, který byl zatčen v& Bělehradě.
Přesto jsou tyto tribunály již dnes předmětem trvalé kritiky: kvůli snaze zajistit spravedlnost prý brání dosažení důležitějšího cíle, totiž míru. Podobné nářky se ozývají nejhlasitěji v& případech, kdy jsou ze zločinů obžalovány hlavy státu. Posledním příkladem je obžaloba súdánského prezidenta Umara Hasana Bašíra ze zločinů proti lidskosti a genocidy v& Dárfúru, kterou vznesl prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC). Odsuzování procesu hledání spravedlnosti je v& tomto případě skutečně intenzivnější a vehementnější než dříve.
Kritika zněla hlasitě i v& roce 1995, kdy prokurátor ICTY obžaloval Karadžiće a nejvyššího velitele bosenskosrbské armády, generála Ratka Mladiće, a ozývala se ještě hlasitěji, když byli oba ve stejném roce obžalováni znovu za masakr ve Srebrenici. Zejména načasování druhé obžaloby vyvolalo vlnu kritiky, poněvadž přišlo krátce před zahájením daytonské mírové konference. Jelikož Karadžićovi s& Mladićem hrozilo zatčení, vůbec do Daytonu neodcestovali.
Je tomu teprve něco málo přes patnáct let, co byl vytvořen první ze současných mezinárodních soudů, které stíhají pachatele válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Tento soud, Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), možná již brzy vyměří spravedlnost novému obžalovanému: válečnému vůdci bosenských Srbů Radovanu Karadžićovi, který byl zatčen v& Bělehradě.
Přesto jsou tyto tribunály již dnes předmětem trvalé kritiky: kvůli snaze zajistit spravedlnost prý brání dosažení důležitějšího cíle, totiž míru. Podobné nářky se ozývají nejhlasitěji v& případech, kdy jsou ze zločinů obžalovány hlavy státu. Posledním příkladem je obžaloba súdánského prezidenta Umara Hasana Bašíra ze zločinů proti lidskosti a genocidy v& Dárfúru, kterou vznesl prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC). Odsuzování procesu hledání spravedlnosti je v& tomto případě skutečně intenzivnější a vehementnější než dříve.
Kritika zněla hlasitě i v& roce 1995, kdy prokurátor ICTY obžaloval Karadžiće a nejvyššího velitele bosenskosrbské armády, generála Ratka Mladiće, a ozývala se ještě hlasitěji, když byli oba ve stejném roce obžalováni znovu za masakr ve Srebrenici. Zejména načasování druhé obžaloby vyvolalo vlnu kritiky, poněvadž přišlo krátce před zahájením daytonské mírové konference. Jelikož Karadžićovi s& Mladićem hrozilo zatčení, vůbec do Daytonu neodcestovali.