Stačí jen svoboda?

Potřebují demokracie hodnoty? Otázka se ve světle fotografií amerických vojáků mučících a ponižujících irácké vězně zdá absurdní. Je ale skutečností, že rozvoj demokracie historicky znamenal erozi sdílených hodnot a posilování nezávislosti jedince. To předpokládalo morální agnosticismus a pluralitu významů, z nichž žádný není svatý ani závazný pro všechny.

Demokracie sice některé společné hodnoty rozvíjí, avšak jde o hodnoty nesmírně liberální - jinými slovy, individuální práva trumfují kolektivní povinnosti. Pro současné demokraty je co nejúplnější respekt vůči autonomnímu jedinci, slovy Thomase Jeffersona, „samozřejmý". Dokáží však samotná občanská, politická a lidská práva zajistit sílu a přežití demokracií? Mají dnešní demokracie dostatek mravní síly, aby dokázaly shromáždit tolik energie - včetně sebeobětování -, kolik potřebují k přemožení nepřátel?

Takovéto otázky ještě nikdy v minulosti nebyly tak naléhavé, zčásti proto, že základní demokratické hodnoty bývaly méně abstraktní, než se jeví dnes. Dříve tyto hodnoty povzbuzovaly boj proti nacistickému a sovětskému totalismu, fašismu a vojenským diktaturám; v jejich jménu bylo dosaženo dekolonizace a menšiny získaly rovnoprávnost a důstojnost. Demokratické hodnoty sice možná jsou jednostranně nakloněné právům jednotlivce, ale právě to jim dodalo univerzálnosti a legitimizovalo boj proti útlaku, ať už k němu dochází kdekoliv.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/vTYtF8s/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.