Je růst tažený exportem passé?

CAMBRIDGE – Už pět desítek let jsou rozvojové země, kterým se podařilo vyvinout konkurenceschopné exportní sektory, odměňovány úžasnými tempy růstu: Tchaj-wan a Jižní Korea v 60. letech, země jihovýchodní Asie jako Thajsko, Malajsie a Singapur v 70. letech, Čína v 80. letech a konečně Indie v 90. letech.

Ve všech těchto i několika dalších – rovněž většinou asijských – případech by domácí reformy bezpochyby byly vytvořily růst bez ohledu na mezinárodní obchod. Je však těžké vidět, jak by výsledný růst mohl být tak vysoký – roční růst na obyvatele dosahoval nevídaných 10% nebo i více –, kdyby globální ekonomika nebyla schopna absorbovat export z těchto zemí.

Řada států se snaží tento růstový model napodobit, ale málokdy jsou úspěšné, protože domácí podmínky často zůstávají nesplněny. Orientujete-li se na světové trhy bez proaktivní politiky, která by zajistila kvalifikovanost v některém moderním výrobním sektoru či sektoru služeb, pravděpodobně zůstanete zbídačelým vývozcem přírodních zdrojů a výrobků s vysokým podílem lidské práce, jako jsou oděvy.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/veuSU4O/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.