0

Je demokracie možná v arabském světě?

Irák se překotně propadá do krvavého chaosu a vyhlídky na to, že v lednu úspěšně proběhnou demokratické volby, jak přislíbily USA a irácká prozatímní vláda, vyhlížejí neradostně. Někteří skeptici jdou ještě dál a tvrdí, že irácký debakl dokazuje, že naděje na demokracii napříč arabským světem jsou chatrné. Mají pravdu?

Polovina všech zemí na světě jsou demokracie, přesto mezi ně nepatří ani jeden z 22 arabských států. Zpráva o lidském rozvoji v arabských zemích vydaná Organizací spojených národů nijak neskrývá kritiku hospodářského a sociálního vývoje v oblasti. Hospodářský růst je pomalý, přibližně polovina žen je negramotných a region není dobře integrovaný do světového hospodářství. Tak například, arabské země, s úhrnným počtem obyvatel přesahujícím 300 milionů, vyvážejí do světa méně zboží, s výjimkou ropy a plynu, než Finsko.

Nad demografickými tabulkami arabského světa se rýsuje přízrak obrovské „exploze" počtu mladých lidí, přičemž už dnes je 45% populace mladší čtrnácti let a počet obyvatel jako celku se má v příštím čtvrtstoletí zdvojnásobit. Region přesto nenabízí dostatek příležitostí mladým lidem, kteří si chtějí najít smysluplnou práci. Nezaměstnanost se drží na 20%. Zároveň Střední východ zaplavují moderní hromadné sdělovací prostředky, z nichž většina je naladěná protizápadně.

Během studené války spočíval americký přístup ke Střednímu východu v podpoře stability s cílem bránit šíření sovětského vlivu, zabezpečit si dodávky ropy a zajistit bezpečnost Izraeli. Americká strategie byla prosazována skrze autokratické předáky a prostřednictvím přístupu založeném na snaze „nepřevrhnout loďku".