0

Stane se Kolumbie druhým Vietnamem?

BOGOTÁ: Produkce kokainu stále vzrůstá; mírové rozhovory s levicovými gerilami se zastavily; americký „Plán Colombia“ za 1,8 miliardy amerických dolarů – jenž by měl vytrénovat a vyzbrojit proti-drogové jednotky, které by konečně vymýtily produkci koky – je nyní spíše považován za netaktní a nemístnou intervenci do záležitostí zranitelného souseda. Situace je v Kolumbii dnes tak alarmující, že se někteří Američané obávají, aby se země nakonec nestala druhým Vietnamem.

Jak jiné se vše jevilo jen před pouhým desetiletím! Tehdy se Kolumbijci mohli radovat z vyhlídek na mír, politické změny a hospodářský pokrok. Vždyť sám nově zvolený president Cesar Gaviria, tehdy připomínající v mladším vydání Kennedyho, ukončil svůj inaugurační projev slovy: „Kolumbijci, vítejte v budoucnosti.“

Demobilizace jedné z velkých armád vzbouřenců, EPL, byla tak čerstvou a mimořádnou událostí, až se zdálo, že je zaručen i pokrok v jednání se dvěma dalšími ozbrojenými gerilami, jež v zemi válčily v do té doby zdánlivě nekonečné gerilové válce. Jak Národně osvobozenecká armáda (ELN), tak i Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) se tehdy zúčastnily očividně seriózních diskusí o zamýšleném ukončení svých revolt, které se konaly v průběhu let 1991-1992.

Navíc, tolerance Kolumbijců k velkým drogovým baronům, jako je například Pablo Escobar, jenž je notoricky známý a který byl rovněž zvolen do Kongresu, se postupně vypařila. Rozbití Medellinského drogového kartelu, k němuž tehdy postupně docházelo, tak stálo v ostrém kontrastu s vraždami tří presidentských kandidátů – Luise Carlose Galána, Bernarda Jaramilla a Carlose Pizarra, ke kterým došlo během všeobecných voleb roku 1990. Toto veřejné násilí ale také vyvolalo určité politické změny. Kongres, který většina Kolumbijců považovala za nenapravitelně zkorumpovaný, byl rozehnán a místo něj bylo nově zvoleno široce založené Ústavní shromáždění, aby přepsalo starou ústavu země z roku 1886.