I přes převahu iráckého příběhu se opět dostala na přední stránky novin Čína. Snesla se na ni kritika za její vyhýbavost ohledně epidemie SARS a dostalo se jí uznání za náhlou konstruktivní roli při dosažení jednání mezi USA a Severní Koreou o severokorejské nukleární neposlušnosti. Co nám tyto dvě zdánlivě různorodé reakce říkají o Číně a její utvářející se pozici ve světě?
Čínská odpověď na epidemii SARS svědčí o její téměř automatické obranné pozici, jakmile se zdá, že okolní svět zasahuje do záležitostí země nebo ji ohrožuje nějakým potenciálně škodlivým nebo ztrapňujícím způsobem. V tomto smyslu si stále značný vliv udržuje odkaz pokoření Číny ze strany Západu a Japonska v 19. století a na počátku 20. století, a to i přesto, že se v posledních dvou desetiletích vyvinula globalizovaná ,,Nová Čína". Tyto prožitky se vepsaly do čínské psychiky tak hluboko, že ani současný hospodářský a politický vzestup země nepřekonal niterný pocit šikanování a ukřivděnosti.
Nebylo by přílišným přeháněním říci, že si z historických ústrků Čína vytvořila úplnou totožnost. Maoistický ideologický názor vyrůstal z Leninovy teorie imperializmu, která měla s pomocí nekonečného přívalu propagandy namířené proti kapitalizmu, kolonializmu a zahraniční hegemonii tendenci posilovat pocit národního ponížení. Straničtí mluvčí stále často říkají, že určitá zahraniční intervence ,,zranila pocity čínského lidu", když mají pocit, že je Čína nespravedlivě pronásledována.
I přes převahu iráckého příběhu se opět dostala na přední stránky novin Čína. Snesla se na ni kritika za její vyhýbavost ohledně epidemie SARS a dostalo se jí uznání za náhlou konstruktivní roli při dosažení jednání mezi USA a Severní Koreou o severokorejské nukleární neposlušnosti. Co nám tyto dvě zdánlivě různorodé reakce říkají o Číně a její utvářející se pozici ve světě?
Čínská odpověď na epidemii SARS svědčí o její téměř automatické obranné pozici, jakmile se zdá, že okolní svět zasahuje do záležitostí země nebo ji ohrožuje nějakým potenciálně škodlivým nebo ztrapňujícím způsobem. V tomto smyslu si stále značný vliv udržuje odkaz pokoření Číny ze strany Západu a Japonska v 19. století a na počátku 20. století, a to i přesto, že se v posledních dvou desetiletích vyvinula globalizovaná ,,Nová Čína". Tyto prožitky se vepsaly do čínské psychiky tak hluboko, že ani současný hospodářský a politický vzestup země nepřekonal niterný pocit šikanování a ukřivděnosti.
Nebylo by přílišným přeháněním říci, že si z historických ústrků Čína vytvořila úplnou totožnost. Maoistický ideologický názor vyrůstal z Leninovy teorie imperializmu, která měla s pomocí nekonečného přívalu propagandy namířené proti kapitalizmu, kolonializmu a zahraniční hegemonii tendenci posilovat pocit národního ponížení. Straničtí mluvčí stále často říkají, že určitá zahraniční intervence ,,zranila pocity čínského lidu", když mají pocit, že je Čína nespravedlivě pronásledována.