Je Ázerbájdžán další na řadě?

V době, kdy se Ázerbájdžán připravuje na parlamentní volby plánované na 6. listopadu, hlavní otázka zní, zda i v této zemi proběhne „barevná“ revoluce podle scénáře, který v posledních dvou letech svrhl postsovětské elity v Gruzii, na Ukrajině a v Kyrgyzstánu. Takový výsledek nelze vyloučit, ale jeho vyhlídky jsou přinejlepším nejisté.

Ázerbájdžánská vládnoucí strana Nový Ázerbájdžán čelí navzdory podpoře prezidenta Ilhama Alijeva a výsadnímu přístupu ke státním prostředkům výzvám ze všech stran. Nejméně tři opoziční strany – „Musavat“ Isy Gambara, „Národní fronta“ Aly Keremely a Sociálně demokratická strana – si od roku 2003, kdy Ilham nastoupil po svém zesnulém otci Gejdaru Alijevovi do prezidentského úřadu, udržují podporu a politický vliv.

Podobně jako v Gruzii, na Ukrajině a v Kyrgyzstánu navíc ázerbájdžánská dynastická politika odráží dominanci klanů, kde je pro úspěch členů rozhodující, nakolik blízko mají k prezidentovi. Takové systémy se sice mohou jevit jako stabilní, ale ve skutečnosti je jim vrozená křehkost, neboť jsou synonymem nezákonnosti, bezpráví a nejhorší chudoby pro většinu obyvatelstva.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/nqiVmji/cs;