0

Je „Eurábie“ nevyhnutelná?

Co je příčinou náchylnosti k radikalismu u mladých muslimů na Západě? Čím to, že zkušenost rostoucí generace muslimů Západu vede jejich nevelkou menšinu k tomu, že považují násilí za řešení svých hospodářských a politických dilemat a sebevraždu za odměnu a spásu?

Británie, která si brzy připomene výročí loňských bombových útoků v Londýně, představuje při hledání odpovědí na tyto otázky modelový případ. Z pohledu mladých britských muslimů náš globalizovaný svět zpochybňuje klíčová přesvědčení, čímž narušuje stabilitu jejich identity, a tudíž burcuje k obranné reakci. Britské občanství samozřejmě garantuje svobodu slova a práva menšin a mladí muslimové z toho plně těží. Této volnosti ovšem využívají k prohlubování rodinných a kulturních vazeb k uzavřenému světu jejich zděděné muslimské totožnosti, zejména k jeho politice.

V praxi to znamená, že mnozí mladí muslimové jsou zcela zaujatí děním v arabském a muslimském světě. Vidí to, co mají před očima: region, kde se autokratické státy jeví zkorumpované a ochromené. Vidí ovšem také bezprecedentní míru nepřátelství ze strany Západu, přičemž se zdá, že se režim za režimem dostává do ohrožení nebo čelí chaosu. Afghánistán, Irák, Palestina a teď Írán: všechny tyto státy se zdají být vystaveny útoku v rámci „globální války proti teroru“. Z perspektivy bezpočtu mladých muslimů to v důsledku vypadá, že strategická rozhodnutí Západu jsou z podstaty protiislámská.

Toto silné zaměření na Střední východ je jádrem politiky mladých muslimů na britských vysokých školách, v mešitách i ve webovém prostoru. Byť většina z nich nepodporuje pákistánského Parvíze Mušarafa, egyptského Husního Mubaraka ani rodinu Saúdovců, západní kritiku těchto lídrů vnímají jako pokrytectví, jehož záměrem je manipulovat a marginalizovat – ostatně, Západ skutečně nechce tyto režimy zahnat příliš daleko.