Pracovní místa mír do Iráku nepřinesou

Jak do Iráku přitéká první kapka „přívalu“ vojáků USA, který ohlásil prezident Bush, dostává se do popředí další otázka ohledně nové prezidentovy politiky, jež tu má odvrátit totální občanskou válku. Může použití amerických financí ke znovuotevření iráckých státních podniků přimět mladé muže k opuštění povstání a sektářských milic? Ta myšlenka zní logicky: muž s dobrým zaměstnáním, které mu dává možnost vybudovat si slušný život, nebude chtít bojovat s Američany ani se svými iráckými krajany, nebo ne?

Tato strategie opřená o pracovní místa bohužel s největší pravděpodobností násilí neomezí. Irácké státní podniky byly úhelným kamenem hospodářské politiky Saddáma Husajna. Tyto státní společnosti, podepírané vojenskými zakázkami, ovšem nikdy neměly dobré řízení a nebyly efektivní; výrazně nadbytečně personálně obsazené, produkovaly jen málo, podobně jako zkrachovalé státní podniky někdejšího Sovětského svazu.

Kromě ropného a energetického sektoru státní podniky navíc nikdy nebyly v Iráku významnými zaměstnavateli. Například zhruba 180 podniků při ministerstvu průmyslu a nerostů, pod které spadají všechny státní výrobní podniky, nezaměstnávalo v zemi s 27 miliony obyvatel nikdy víc než 100 tisíc pracujících.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/ZbKkqvD/cs;